Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Včera sme se nehlásili, páč nám vyhořel počítač. Dnes tedy s mírným spožděním přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti v pátek! Vyhráli to: TEETHGRINDER, IGORRR, ELECETRIC WIZARD, WREKMEISTER HARMONIES, CLAWFINGER, CARCASS.
TEETHGRINDER - Za déšť, sychravo a tmu ve dne. Za parádní porci směsi death metalu a grindcoru v apokalyptických podmínkách, které setu dodali neopakovatelnou atmosféru.
IGORRR – za nejpodivnější crossover celého festivalu. Za noise, industrial, taneční spodky, operu i death metal v jednom balení. Za zvířecí image Igora.
ELECETRIC WIZARD – Za to, že tahle kapela dokáže hrát jeden riff tak dlouho, až ho začnete milovat a pak pokračuje tak dlouho, až ho začnete nenávidět. Za psychedelické projekce. Za hypnotičnost hnanou do extrému.
WREKMEISTER HARMONIES – Za překvapení dne. Za poezii. Za zjev J.R. Robinsona. Za to, že bylo kam prchnout z koncertu TRIVIUM.
CARCASS – Za death metal hranou s největší lehkostí. Za pohodovost setu. Za to, že se kapela na konci setu rozdala.
CLAWFINGER – Za to, že zase hrají. Za to, že to byla opět párty. Za to, že Zak Tell je stále stejná šelma. Za kotel 35 plus.
Speciální oceněnní za metalové pózování pro AUGUST BURNS RED. Opět přemrštěný extrém při kterém si říkáte, že se ti kluci se určitě spletli. Jeli na soutěž v „pózování rozkročmo na bednách“ a omylem zabloudili na Brutal Assault.
Párek dne: Jendorožci v blátě
Jídlo dne: bramborový špíz v pikantním těstíčku.
Bonus dne: Trochu sprchlo.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
